Starožitnosti nebo antikvity

jsou sběratelsky zajímavé předměty, které se už delší dobu nevyrábějí ani nepoužívají a jsou tedy poměrně vzácné. Obvykle bývají ručně vyrobené a často i umělecky a historicky cenné. Někdy se pro starožitnost stanovuje minimální stáří (například 50 let), vzhledem k rychlým změnám výroby i módy se však tato hranice stále snižuje.

Typické starožitnosti

V českém prostředí se za starožitnosti nejčastěji považuje:

* slohový i lidový nábytek
* sklo a porcelán
* ozdobné předměty ze dřeva, z kovu a jiných materiálů
* hodiny a hodinky
* šperky
* mince
* textilie a koberce
* staré řemeslnické, zemědělské i kuchyňské nářadí a náčiní
* staré stroje a další.

Naproti tomu staré knihy, grafika, obrazy a sochy známějších umělců se u nás mezi starožitnosti obvykle nepočítají.
[editovat] Sběratelství a obchod
Obchod se starožitnostmi v Bambergu

Sběratelský zájem o starožitnosti od 19. století stále roste a s ním i jejich ceny. V obchodě se starožitnostmi se rozlišují předměty nejvyšší („muzejní“ nebo „galerijní“) kvality, starožitnosti s uměleckou a historickou cenou a konečně ostatní sběratelsky zajímavé předměty, jaké lze často najít i ve vetešnictví. S nejlepšími starožitnostmi se obchoduje i mezinárodně, zejména na aukcích, vývoz cenných starožitností je však v mnoha zemích (včetně ČR) omezen celními předpisy.

Cennější starožitné předměty se odborně restaurují (obnovují) a také napodobují, zejména starý nábytek, porcelán a koberce.

Česká republika je vhodným prostředím pro nelegální získávání starožitností a je zde velmi rozšířené vykrádání kostelů.